Jela jsem v přepravníku neznámo kam s cílem vyhrát svůj první závod.
Když jsem vystoupilo osvítilo mne slunce a já poprvé spatřila závodní kolbiště.Viděla jsem spoustu koní jak se rozeskakují.Překážky nebyly moc velké což bylo dobře , zatím se bojím skákat velké."Bude na kolbišti jako doma,neboj" řekla moje trenérka."Doufám že jí to nezkazím.." odpověděla Anette.Když mne nastrojili vyjela jsem na jízdárnu.Anette mi začla zabalovat hlavu a já ji poslušně snížila a podsadila se.Vyjely jsme na zkušební skok , šlo nám to perfektně.Chvilku jsem si potom krokovala okolo boxů co tam měli a pak nás zavolali na závod.Když jsme vjely na jízdárnu rozhlédla jsem se kolem sebe a všechny překážky byly docela velké , najednou jsem spatřila tu největší která měla jistě přes metr."Tak jdi krásko" pobídla mě Anette.Poslušně jsem nacválala a šla jsem na první překážku.Když už jsme byly za pátou překážkou čekal nás težký obrat a potom hned překážka číslo šest.Obrat jsem zvládla celkem dobře jen mi drobet podklouzly nohy , běžela jsem na překážku celkem rychle protože byla dost velká a já ji chtěla přeskočit. Anette mě pobídla a já se odpíchla od země , neshodila jsem ani jedno břehno ale v té louži co byla za překážkou bylo bahno a mě to podklouzlo.Šla jsem na bok a Anette se mnou.Anette skončila v nebocnici s rozdrceným žebrem a zlomenou nohou , já vyvázla naštěstí bez zranění ale to jsem ještě nevěděla co mě čeká..
